Základní informace o městě
Ždírec nad Doubravou
Česká republika – Vysočina – horní tok řeky Doubravy

Poloha
Ždírec nad Doubravou, obec na úpatí Žďárských vrchů a Železných hor, ležící na Liběcké stezce a historické křižovatce zemských cest v nadmořské výšce 555 m.n.m. Součástí města Ždírec nad Doubravou jsou místní části Nové Ransko, Horní Studenec, Nový Studenec, Údavy, Kohoutov, Benátky a Stružinec. Ždírec nad Doubravou má 3121 obyvatel (stav k 31.12.2022).

S-JTSK: 1098767,0 649117,0
S42: 5507638,0 3558805,0
WGS-84: 49° 41' 50,30" 15° 48' 48,12"

Doprava
Město Ždírec nad Doubravou leží na frekventované křižovatce silnic I/34, I/37 a II/345. Městem prochází železniční trať č.238 Havlíčkův Brod – Pardubice.

Příroda
Členitá krajina s přírodními i historickými zajímavostmi v okolí města, drsnější, čisté prostředí této severozápadní části Českomoravské vrchoviny, vytváří podmínky pro příjemné a aktivní prožití dovolené a volného času.

Ždírec nad Doubravou leží na hranicích CHKO Železné hory a CHKO Žďárské vrchy, na Českomoravském pomezí, z jihu chráněn Ranským masívem a ze severu Železnými horami.

Turistika
Několik tipů pro aktivní trávení volného času a podnikání výletů pro pěší a cykloturisty:

Prameniště řeky Doubravy se nacházejí nad rybníkem Doubravník v Ranském masívu (7 km) a v okolí Malého Dářka.
Kaňonovité údolí Doubravky s množstvím romantických zákoutí, příkrých srázů, jeskyní a vodopádů v Bílku (5km).
Nejvyšší vrchol Železných hor Vestec (668 m n.m.), nabízející výhled na celé Chotěbořsko (9km).
Kostel sv.Václava s dřevěnou, šindelem krytou, zvonicí v Horním Studenci a renesanční zámek v Novém Studenci (3km).
Rozsáhlé lesní porosty, ležící severním a východním směrem od města nabízejí ve vzdálenosti do patnácti kilometrů mnoho zajímavých tras k výletům jako rybník Januš, Hamerskou nádrž s nejstarší sypanou hrází v Čechách, Žákovu horu (810 m n.m.) se zbytky bukojedlového pralesa.
Oázou klidu je okolí Zalíbeného, Rychtářky a Kamenného vrchu se svým podhorským charakterem.
Lesní komplex Ranského (dříve Panského) Babylonu je rájem houbařů. Malebná zákoutí jižního svahu Babylonu ukrývají Borovská jezírka - soustavu zatopených prohlubní dávno opuštěných rudných dolů.
Vyznavači vodních sportů mohou využít rekreační rybník Řeka (4 km), či vzdálenější Velké Dářko (9 km).
Skanzeny v okolí - Veselý Kopec a Betlém v Hlinsku (10 km).
Městem prochází 52 km dlouhá cyklotrasa 5127 z Radostína do Golčova Jeníkova, která kopíruje horní tok řeky Doubravy. V Radostíně navazuje na cyklotrasu 16 – Česko-moravská trasa a po trase na další cyklotrasy místního významu.
Všechny hlavní turistické trasy jsou dobře značeny.
Poutní areál Zelená hora u Ždáru nad Sázavou je na seznamu památek světového kulturního dědictví UNESCO (22 km).
Muzeum Karla Havlíčka Borovského v Havlíčkově Borové (12 km)
Průmyslová zóna
Ždírec nad Doubravou je též znám svou průmyslovou zónou. Od roku 1997 zde byly vybudovány areály 23 firem z oboru dřevařství, stavebnictví, potravinářských technologií, strojírenství a zpracování plastů, ve kterých našly svoje zaměstnání stovky lidí. Tato zóna se postupně rozšiřuje a je k dispozici dalším domácím i zahraničním investorům. Ždírec nad Doubravou je centrem dřevařského průmyslu České republiky.

Obchod, služby, zdravotnictví
Ždírec nad Doubravou může svým občanům i návštěvníkům nabídnout dobrou občanskou vybavenost a výbornou dopravní obslužnost. V místě je síť prodejen, služeb, stravování i ubytování.

Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1399. První osadníci přicházeli do těchto končin na pomezí Čech a Moravy již v době kolonizační, aby udržovali obchodní stezku zvanou Liběcká. Stezka byla významnou cestou spojující Čechy s Moravou - Brno s Čáslaví a dále Prahou. O tomto osídlení nejsou ovšem dochovány konkrétní písemné zprávy.

Obec byla do konce 2.světové války málo významným sídlem, kde žilo zhruba 800 obyvatel. Obživu zajišťovalo obyvatelstvu drobné zemědělství a tkalcovství. 9.května roku 1945 byla obec bombardována letadly Rudé armády. Většina domů v obci byla nálety bombardérů buď zničena, nebo poškozena. Také v důsledku této události vysídlila z obce bezprostředně po válce zhruba 1/4 obyvatel.

Velký rozvoj zaznamenala obec v období po 2.světové válce. V roce 1945 žilo v obci 600 obyvatel, v roce 1965 to bylo 1450 obyvatel, v roce 1990 již 2989 obyvatel. K 1.1.2010 žilo ve Ždírci již 3114 obyvatel. V roce 1995 obdržela obec Ždírec nad Doubravou z rukou předsedy Poslanecké sněmovny PČR znak a prapor. V roce 2000, přesně 19.ledna, udělil předseda Poslanecké sněmovny PČR obci titul město.