Historie knihovny
Historie Knihovny Ignáta Herrmanna sahá až do roku 1843. Knihovna během let několikrát změnila své místo, aby nakonec „zakotvila“ na svém nynějším místě v ulici Krále Jana.
V červnu roku 1843 přišel do chotěbořské školy mladý učitel Vincent Emanuel Libánský a za podpory několika vlastenců chotěbořských se mu podařilo již v listopadu založit veřejnou knihovnu. Od roku 1844 v ní Libánský začal půjčovat knihy. Nese název Školní zápůjční knihovna města Chotěboře. Na svou dobu má demokratický výpůjční řád. Od majetných se žádají výpůjční poplatky, chudí a školní mládež má výpůjčky zdarma.
Vše nasvědčuje tomu, že Školní zápůjční knihovna města Chotěboře byla umístěna ve škole v domě čp.62 v ulici Kostelní, dnes ulice Trčků z Lípy (pečovatelská služba). Dle některých nedoložených písemných zpráv se předpokládá, že na samém počátku mohla být, na přechodný čas, na faře čp.61 v sousedství domu čp. 62. Osobní vztahy učitele V.E. Libánského, faráře F.X. Pábička a dojíždějícího básníka Jos. Jar. Langra byly nadstandardní. Fakticky tato trojice určovala veškeré kulturní, tedy i literární dění ve městě.
V roce 1869 se přemístila škola i s knihovnou do nové školní budovy čp. 74 v ulici Čáslavské, dnes ulice Buttulova.
V roce 1920 je zřízena tzv. čítárna s výpůjčkami knih v soukromém době čp. 538 v ulici Nádražní, dnes ulice Krále Jana.
V roce 1926 je knihovna přemístěna do budovy radnice čp. 322 na náměstí. V samotné budově byla několikráte stěhována, dle potřeb úřadu. Nejdéle sloužila občanům za prvními dveřmi vpravo po vstupu do budovy.
(o umístění knihovny jsme získali informace od pana Josefa Dostála).
První profesionální knihovník začíná v městské knihovně pracovat v roce 1957. O tři roky později je knihovna přestěhována do budovy čp. 258, která byla vystavěna jako občanská záložna v roce 1900. Knihovna využívala přízemních prostor budovy. V prvním patře byl umístěn dívčí internát střední zemědělské technické školy. Po vystěhování internátu byla v roce 1987 zahájena rekonstrukce a v roce 1990 městská knihovna získala prostory v celé budově.
V městské knihovně je v roce 1971 zaveden střediskový systém s napojením 25 místních lidových knihoven. V roce 1978 nastává reorganizace střediskového systému, máme 19 MLK. Postupem let se počet ustálit na 16 MLK. V roce 2002 je zřízeno středisko regionálních funkcí pod KK Vysočiny Havlíčkův Brod.
V roce 1994 je započato v knihovně s automatizací. Jsou zakoupeny první počítače, jsme napojeny na internet, knihy zpracováváme v systému Lanius. Od roku 2001 se knihovna stává organizační složkou Města Chotěboř. Od roku 2005 je součástí městské knihovny i informační centrum města.
Od roku 2007 je budova vybavena plynovým topením, má plastová okna a střecha je přeložena. V té době pracujeme v systému Clavius, obsluhujeme 3 výpůjční místa, 2 místa informační, máme 8 počítačů s přístupem na internet, 3 počítače s on-line katalogem a 3 počítače pro ostatní knihovnickou a informační činnost.
V roce 2014 si připomínáme 160. výročí narození chotěbořského rodáka Ignáta Herrmanna a Městská knihovna v Chotěboři toto výročí využívá k realizaci přejmenování knihovny na Knihovna Ignáta Herrmanna a Informační centrum Chotěboř.
Od roku 2016 přecházíme pod příspěvkovou organizaci CEKUS Chotěboř a v říjnu 2017 spouštíme automatizovaný výpůjční systémem Koha.
