Zobrazit fotogalerii

10. září 2024 Z domova

Finanční nejistota je příčinou depresí u stále většího množství Čechů

Sociální a ekonomická situace mnoha českých domácností se v poslední době zhoršuje, jak vyplývá z výzkumného projektu Život k nezaplacení, který je společným dílem Českého rozhlasu a agentury PAQ Research. Stále více rodin, které dříve žily běžným způsobem a nepotřebovaly pomoc, dnes balancuje na hraně chudoby. Tendence přestat šetřit začala být výrazná už během pandemie a vzápětí pokračovala v souvislosti s rostoucími cenami energií a potravin. Dlouhodobý finanční stres je pak příčinou nárůstu úzkosti a depresí.

Nejenže nezbývá na to, ukládat si stranou, české domácnosti se musí často uskromnit i ve svých běžných výdajích, především v oblastech, jako jsou spotřební zboží, zábava, kultura, cestování či návštěva restaurací. Podle výzkumu až třetina domácností (31 až 35 %) nemá žádné úspory a po zaplacení nutných výdajů jim zbývá minimální částka na pokrytí dalších potřeb.

Velice jasně vnímáme to, že lidé neušetří nikoli proto, že by neuměli hospodařit, ale hlavně z důvodu poklesu příjmu. K tomu dochází v důsledku dlouhodobého setrvalého nárůstu cen bez adekvátního a s inflací srovnatelného nárůstu mezd,

konstatuje Iva Kuchyňková, manažerka pro sociální advokacii Charity Česká republika.

Samozřejmě nejhůře jsou na tom ti, kteří byli chudí již před socioekonomickou krizí. Zde se dá jen těžko radit, jak přežít. To je zjevné na nárůstu potravinové pomoci, která je ale velmi omezená a krátkodobá. Mnoho lidí v Česku tak je bez každodenního přístupu k potravinám, tedy hladoví a to včetně dětí,

dodává Iva Kuchyňková.

Například průměrná česká domácnost podle výsledků průzkumu nyní dává za bydlení 29 % svých příjmů. Celkové výdaje za bydlení a potraviny tvoří přibližně 47 % příjmů, což je také nárůst oproti předchozím rokům. U ohrožených domácností, jako jsou samoživitelé nebo domácnosti s dětmi pod mediánem příjmů, tato částka dosahuje až 66 % příjmů. To vede k tomu, že po zaplacení všech nutných výdajů zůstává řadě domácností velmi málo peněz na další potřeby, což přispívá k jejich finančnímu stresu. Tvoření pravidelné finanční rezervy je pak pro mnoho rodin naprosto nedosažitelným cílem.

Domácnosti s nízkými příjmy tedy často končí každý měsíc na nule nebo v minusu a spoléhají na své finanční rezervy, pokud ještě nějaké mají. Je pro ně proto v podstatě nemožné udržet si základní životní standard bez vážných finančních potíží, což se následně odráží také na jejich psychickém i fyzickém zdraví.

Dlouhodobý finanční stres má za následek zvýšení úzkostí, depresí a dalších psychických potíží. Nedostatek peněz také omezuje přístup k vhodné léčbě.

Mnoho dětí i dospělých trpí silnými alergiemi, což se projevuje v potřebě jíst nákladnější alternativní potraviny, např. produkty z kozího a ovčího mléka, bezlepkové potraviny, nízkoalergenní potraviny, také u dalších diagnóz, jako je např. diabetes, je zřejmé významné navýšení rozpočtu při správné výživě,

připomíná odbornice na sociální problematiku s tím, že lidé, kteří se nacházejí na hranici chudoby, čelí nejen ekonomickému tlaku, ale také zhoršené kvalitě života, což může negativně ovlivnit jejich psychickou pohodu.

Tento trend je obzvlášť nebezpečný pro rodiny s dětmi, kde je finanční nejistota kombinovaná s obavami o budoucnost dětí. UNICEF varuje, že chudoba a s ní spojené duševní problémy se stávají čím dál tím častějšími nejen v ČR, ale i v celé Evropě, což má závažné dopady na celkovou společenskou stabilitu.

Z již zmiňovaného výzkumu Život k nezaplacení pak vyplývá, že příznaky středně těžké deprese a úzkosti trpí v Česku na 18 % lidí a jejich podíl ve společnosti bohužel dlouhodobě roste. Před rokem příznaky spojené s depresemi a úzkostí hlásilo 14 % lidí.

Alarmující je především to, že mezi ohroženými je řada jednotlivců i rodiny, kteří doposud žili bez potřeby pomoci.

Těm, kdo mají mzdu kolem výše minimální důstojné mzdy a nižší, tj. 45 573 korun hrubého, pro Prahu pak 47 718 korun hrubého, stačí k propadu do chudoby či vyloučení, pokud potřebují větší zákrok u zubaře (který se zpravidla platí) či zdravotní pojišťovnou neplacený zdravotní výkon,

varuje na závěr Iva Kuchyňková.

Charita Česká republika, jako jeden z největších nestátních poskytovatelů sociálních služeb v zemi, má při pomoci lidem v tíživých životních situacích svoji nezastupitelnou roli. Prostřednictvím rozsáhlé sítě sociálních služeb, která pokrývá celou republiku, poskytuje podporu jednotlivcům i rodinám, které se potýkají s chudobou, finančními problémy či zdravotními komplikacemi. Kromě přímé pomoci se Charita také dlouhodobě podílí na monitorování sociální situace v Česku. Díky své advokační činnosti a spolupráci s dalšími subjekty se pak snaží upozorňovat na klíčové problémy a přispívat k systémovým změnám, které by vedly ke zlepšení životních podmínek nejzranitelnějších skupin obyvatel.